Více než pět tisíckrát se v Bibli setkáváme s jménem Boha Izraele JHVH, které kabalisté nazývají Tetragrammaton, což značí totéž jako čtyřúhelník čilo jméno o čtyřech písmenech. Existují i jiná posvátná jména, na příklad ADNI (Adonaj), ANIH a AGLA, která také mají v hebrejštině čtyři písmena, je ale jen jediný Tetragrammaton. Ten se sestává z hlásek Jod, He, Vav, He, neboli J-H-V-H. Toto slovo se zásadně jen hláskuje, a nevyslovuje protože podle kabalistů je nevyslovitelné. Jakékoli pokusy o to vyslovit toto slovo se považují za svatokrádež. Rouhají se takto například členové jisté náboženské sekty, kteří se občas nezváni dostaví k vašim dveřím a to už když v okamžiku kdy vysloví jméno svého řádu …

    Podle kabalistické tradice, jediným člověkem, který znal přesnou výslovnost tohoto slova byl Nejvyšší kněz Chrámu (původně tabernaklu) a ten je užíval pouze při zvláštních příležitostech. Podle stejné tradice, člověk znalý správné výslovnosti tohoto slova vlastní také klíč k veškeré moudrosti. Toto slovo je ve skutečnosti šifrou, za níž se skrývají ta nejhlubší tajemství kabalistické doktríny.

    Paul Foster Case doporučuje v knize Introduction to the Study of the Tarot (Booksplendour 2008), aby čtenář nad pojmy spjatými s jednotlivými písmeny Tetragrammatonu meditoval.

Ruka; stvoření, počin, exekutiva, realizace.

Pro křesťany stejně jako pro Peršany, Mexičany či Indy je to symbol boží.

Podle Zoharu je to nejvyšší božství, podle francouzského autora Eliphase Leviho je ztoto osobněné holí jíž vládne Mojžíš, podle jiného Francouze Papuse jde o aktivní princip veškeré existence.

Duch, Ruach, Prana či Pneuma, takto se v různých jazycích a kulturách nazývá životadárný dech; nejvnitřnější princip člověka, ego, jemuž Indové říkají puruša.

Okno; samotný tvar písmene He připomíná obydlí se střechou a otvorem-oknem po straně. Otvor/okno jednak povoluje přístup světla a vzduchu dovnitř domu, zároveň ale také umožňuje jeho obyvatelům pohled ven. V prvním případě jde o totéž jako pohyb z okraje kruhu směrem ke středu neboli involuci, v druhém případě je tomu naopak a jedná se tudíž o evoluci.

Písmeno He je podle kabalistů Matka a podle nich právě zde došlo ke Stvoření. Je to také znak prostřednictví, pasivního univerzálního principu, neexistence, neboli Prakriti neboli Pramáti, podle hinduistů.

Hřebík či hák; upevnění, spojení, slepení, zavěšení, suspenze.

U Tetragrammatonu se jedná o ten vitální element, který navzájem spojuje Jod a He. Je to spojovací linka mezi esencí (Puruša) a substancí (Prakriti), tj. pohybem a silou. Podle Papuse písmeno Vav značí univerzální mocnost, pasivní-aktivní tvořivou sílu.

Druhé He v Tetragrammatonu představuje tu největší záhadu a je nanejvýše těžké se o něm rozepisovat, protože nám tu slova nestačí. Dá se nad ním spíše jen meditovat. Pokud chci o něm přece jen něco říci, potom snad to, že v Tetragrammatonu druhé He představuje tu druhou možnost, kterou mají obyvatelé domu. Předtím bylo dovnitř vpuštěno světlo a vzduch, což umožnilo jejich existenci. Nyní mají možnost pohlédnout ven, rozvíjet se. Je to znak evoluce, přechod od jednoho cyklu či roviny existence k dalšímu cyklu.

Papus hovoří o zrnku pšenice a o obilním klasu, který vzejde ze zrna. Konečné He značí Formu, která v sobě kombinuje esenci, substanci a aktivitu.

Jod je symbol aktivního principu veškeré existence vycházejícího z perfektní Jednoty. Na to poukazuje i jeho číselná hodnota, která je deset, 10 se ovšem skládá z jedničky a nuly, přičemž

1 + 0 = 1

He značí univerzální pasivní princip, protějšek aktivního Jodu, přičemž dokonce naznačuje pozvání ke spojení s Jodem (otvor v blízkosti vrcholu).

Vav představuje spojení písmen Jod a He. Jod má číselnou hodnotu 10, He 5.

Jod + He = 10 + 5 = 15

15 = 1 + 5 = 6

Šest je také číselná hodnota písmene Vav.

Čtvrté písmeno Tetragrammatonu, druhé He, je opět zárodkem Jodu, stejně jako je číslo čtyři potenciální jedničkou. Podle Pythagorejské numerologie (či také podle tzv. theosofické extenze okultní matematiky) zde máme tyto dvě rovnice:

4 = 1 + 2 + 3 + 4 = 10

10 = 1 + 0 = 1

Půjdeme o něco dále. Protože se v čísle čtyři takto skrývá potenciální jednička, můžeme  si toto číslo také představit jako počátek další číselné řady — 4, 5, 6 a 7. V této čtveřici, jakémsi druhotném Tetragrammatonu, je posledním číslem sedm, které tudíž odpovídá jeho druhému He. Mělo by tudíž rovněž v sobě mít zárodek Jodu, jedničky. Když se podíváme na celkovou hodnotu čísla sedm, tento zárodek zde skutečně objevíme:

7 = 1 + 2 + 3 + 4 + 5 + 6 + 7 = 28

28 = 2 + 8 = 10 = 1 + 0 = 1

Takto nám vznikne třetí čtveřice — 7, 8, 9, 10, v níž desítka je tím čím byly předtím čtyřka či sedmička. Desítka samotná ovšem vede rovnou k jedničce, protože

1 + 0 = 1

Součet hodnot všech čísel obsažených v desítce neboli theosofická extenze, vede ale také k jedničce:

1 + 2 + 3 + 4 + 5 + 6 + 7 + 8 + 9 + 10 = 55

55 = 5 + 5 = 10

10 = 1 + 0 = 1

Toto vše není ovšem exklusivním vlastnictvím kabaly — nachází se to také v učení Pythagorejců.
Pokud uspořádáme čtyři písmena JHVH po způsobu Pythagorejců do tvaru trojúhelníku (tzv. Pythagorejská tetraktis), vyjeví se nám  tímto 72 sil či aspektů Božího jména:

    J =                 10
    HJ =             5+10 = 15
    VHJ =          6+5+10 = 21
    HVHJ =     5+6=5+10 = 26

10+15+21+26=72

Posvátné jméno Boží má tudíž číslenou hodnotu 72

Čtyři písmena Tetragrammatonu uspořádána následujícím způsobem navíc naznačují podobu člověka i jeho Stvořitele.